Hanička

Hanička

Zakládám blog

Již několik let píšu stránky o životě začarovaného dítěte a jeho rodiny. Tím dítětem je naše dcera Hanička.
Nyní jsem se rozhodla vytvořit tento blog, kde budu v zápiscích pokračovat.
Doufám, že si sem najde cestu každý, kdo ji bude hledat.
Tak tedy vítej, kdo přicházíš s dobrým srdcem.



čtvrtek 12. června 2014

Pracovní písničky

Pracovní písničky 

Hanička vydrží celé hodiny poslouchat písničky a pohádky a možná by i hodiny "ťukala" do iPadu, kdyby mohla. Jsou však činnosti, které nedělá tak ráda a dobrovolně. Mezi ně patří například stříhání nehtů, čištění zubů, pití a často i jídlo.

Zkoušela jsem ji různě motivovat, rozptylovat ji poslechem písniček, ale efekt stále nebyl dobrý. Postupně jsem přišla na to, že na Haničku velmi dobře působí, když jí u dané činnosti zpívám stále stejnou písničku, která popisuje, co zrovna děláme. Nedávno jsem si také přečetla v knížce o hrách pro děti s autismem, že básničky a zpívané komentáře pomáhají odbourat stres a dítě uklidňují.

Já tedy zpívám "pracovní písničky". Melodie je jednoduchá, co mi zrovna přijde na mysl, ve stylu skákal pes.

Hanička si na písničky zvykala celkem dobře, postupně se je naučila a dnes se směje, jen je slyší a někdy říká i se mnou.

 Tady je ukázka:

čištění zubů
         
Čistím, čistím zuby, vyčistím je hned

čistím, čistím zuby, ať je krásný svět.

Čistím, čistím zubyčky naší malé Haničky,

už to bude hned, už to bude za chvilku.

pití

Pití, pití, pití

slunce na mě svítí,

pití, pití, pitíčko, vypiju to maličko,

vypiju tu lahvičku, ať mám dobrou kondičku.


jídlo
 
Budu hamat dobrotu 

z mamutího chobotu,

hami, hami, ham

to si ještě dám.

nehty 

Jeden malý prstíček ostříháme hned,

druhý malý prstíček ostříháme hned,

ten prostřední prstíček ostříháme hned,

čtvrtý malý prstíček ostříháme hned,

a malinký malíček a mám ruku hned.




Vlastně z těch činností pak vzniká takový rituál, který už Hanička bere víc jako hru a tolik se nebrání. Někdy se mi díky písničce podaří například dostat do ní celou přesnídávku ke svačině!

Naším prvním rituálem bylo večerní uléhání, po umytí písnička, v postýlce básnička, popřát dobrou noc, šátek do ruky a pusu. Dnes k tomu ještě přibylo pouštění CD s pohádkou. Děláme to tak každý den, i když Hanička většinou neusne a po pohádce si ji bereme zpět do obýváku. U starší Káji jsem měla s večerním rituálem výborné zkušenosti, výborně jí to uklidnilo a usnula potom klidně i v málo známém prostředí.